Expozice Židé na Moravě. Vila a její obyvatelé

Muzejní expozice Židé na Moravě. Vila a její obyvatelé představuje kompletní historii židovského osídlení regionu od prvních zmínek po současnost. Umístěna je ve druhém podlaží vily. Vila tedy není instalovanou památkou secesní architektury, protože původní nábytkové vybavení se nedochovalo.

Expozice je členěná chronologicky i tematicky. Opomenuty nejsou informace o majitelích vily, její architektuře a o proměnách podoby a obyvatel domu během desítek let.

Nejstarší předmět v expozici vznikl ještě před husitskými válkami. Jde o židovský náhrobek z roku 1411 nalezený v Brně. Lidé si ho prohlédnou v první části věnované období od počátečních zmínek do poloviny 18. století. Pro židy to byla vesměs doba nesvobody poznamenaná přísnou segregací v ghettech.

Na lepší časy se židovské populaci nejen v regionu začalo blýskat v roce 1861. Nová rakouská ústava jí zaručila rovnoprávnost. Tento dokument dominuje druhé části expozice.  Židé se stěhovali do větších měst, podnikali, stávali se kulturními mecenáši.

Třetí část je věnovaná meziválečnému období. Pro židy patřilo k nejsvobodnějším. Mohli se například poprvé přihlásit ke své národnosti. Z exponátů v expozici o tom vypovídají třeba prvorepublikové letáky vyzývající židy, aby se ke své národnosti přihlásili.

Holocaustu je věnovaná čtvrtá část. Má podobu temné místnosti s tmavými krychlemi evokujícími tzv. kameny zmizelých. Každá obsahuje příběh. Některé se dají otevřít, uvnitř je předmět svázaný s příběhem. Třeba vojenské známky Roberta Paula Fuhrmanna. Potomek prvních židovských majitelů a stavitelů vily uprchl do Anglie, bojoval proti nacistům a přežil.

V páté části nové expozice ve vile, v takzvaném zlatém pokoji, se návštěvníci dozvědí více o tom, jak budova vypadala, když v ní žili majitelé vily Löw-Beerové.

Tématem šesté části jsou desítky let, po které vila sloužila jako domov mládeže. Návštěvníci se mohou podívat z místnosti, kde je tato část expozice umístěná, oknem ven na zahradu. Vedle okna jsou kukátka, jimiž si prohlédnou snímky zahrady z doby, kdy byl ve vile domov mládeže. Mohou tak srovnat, jak vypadala tehdy a teď.

Závěr expozice dokumentuje období od roku 1945 po současnost. V sedmé části se lidé seznámí s antisemitskou linkou procesu s Rudolfem Slánským a Otto Šlinkem v 50. letech. Naopak příjemnou připomínkou jsou tady snímky z návštěvy Grety Tugendhat či ze setkání potomků Löw-Beerových a Tugendhatových v Brně.