Připravujeme: Ruth Maier & Archy rodiny Maier

Vila Löw-Beer v Brně bude na začátku příštího roku hostit dvojvýstavu Židovského muzea v Praze o osudu židovské dívky s moravskými kořeny a příběhu její rodiny prostřednictvím deníků, které si vedla od roku 1933 téměř do své smrti na sklonku roku 1942.

Ruth Maier není tak známá jako Anne Franková, ale i ona si vedla podrobné deníky reflektující přímé zkušenosti s holokaustem. Narodila se v listopadu 1920 ve Vídni, její otec pocházel ze Žarošic a část širší rodiny žila v Brně. Její deníky v lednu vyjdou v češtině, osudy Ruth a rodiny Maier přiblíží také putovní výstava.

Číst dál...

Pohádka o veverce Věrce a Cvičence

Veverku Věrku velice zajímá zvláštní socha sedící dívky, kteá je součástí zahrady vily Löw-Beer "od nepaměti". Rozhodne se vypátrat, jaký příběh skrývá... Věrka zjistí, proč soše chybí špička nosu a s kamarádem Kosákem zažije velké dobrodružství!

Poslechněte si novou autorskou pohádku o veverce, která žije v zahradě Vily Löw-Beer v Brně. Najde ji na Facebooku Vila dětem nebo na YouTube kanálu. Pohádku si můžete přečíst i sami, odkaz na text ZDE.

Číst dál...

Připravujeme: HOLAN_Vanutí

Umělecká skupina ProART v současné době připravuje multižánrový scénický projekt věnovaný významnému českému básníkovi 20. století Vladimíru Holanovi. Poetické obrazy lidského života ve verších jednoho z našich největších básníků představí současní tvůrci: Martin Dvořák (režie, choreografie), Gabriela Vermelho (hudba, zpěv) a Rostislav Novák (recitace, herecká interpretace). 

Projekt vzniká ve spolupráci s Vilou Löw Beer v Brně a pražskou Werichovou vilou, kde Holan dlouhá léta žil a pracoval. Uvedení představení je plánováno na závěr letošního roku.

Číst dál...

Expozice Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat

Muzejní expozice nazvaná Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat představuje kapitoly z dějin architektury a životního stylu měšťanstva v Brně od druhé poloviny 19. století do počátku 20. století. Expozice je umístěna v 10 místnostech v I. a II. podlaží vily. Vila tedy není instalovanou památkou secesní architektury, protože původní nábytkové vybavení se nedochovalo.

Prolog se věnuje rychlému růstu Brna ve druhé polovině 19. století souvisejícímu se zrušením hradeb a s industrializací. Dále se návštěvník seznámí se základními genealogickými údaji o rodině Löw-Beerů, s rozvojem vilové kolonie v Černých Polích a s historií samotné vily. V neposlední řadě se expozice zaměřuje na brněnský textilní průmysl, na němž měli značný podíl židovští podnikatelé, mezi kterými významné postavení zaujímala právě rozvětvená rodina Löw-Beerů.

V roce 1929 daroval Alfred Löw-Beer své dceři Gretě, provdané za Fritze Tugendhata, parcelu v horní části pozemku při ulici Černopolní na stavbu rodinného domu. Vila Tugendhat, dílo architekta Ludwiga Miese van der Rohe, je jedna z nejznámějších evropských staveb moderní architektury. Expozice se věnuje architektovi Ernstu Wiesnerovi, který měl původně vytvořit návrh rodinného domu Tugendhatových, dále jeho skutečnému tvůrci architektu Miesovi, nadčasové architektuře vily Tugendhat a její nedávné památkové obnově. V této části expozice si návštěvník může vyzkoušet, jak se sedělo majitelům vily Tugendhat, protože zde jsou umístěny repliky sedacího nábytku od Ludwiga Miese a Lilly Reich.

Vývoj stavitelského umění od pozdního historismu, přes secesi až po funkcionalismus prezentuje více jak desítka modelů. Struktivní modely vytvořili studenti Fakulty architektury VUT v Brně. Expozice vznikla v úzké spolupráci také s Muzeem města Brna, respektive jeho pobočkou vilou Tugendhat, Archivem města Brna, Moravským zemským archivem, Národním památkovým ústavem, Moravskou galerií, Technickým muzeem v Brně a se spolkem Löw-Beerovy vily ve Svitávce.

Základní textové informace v expozici jsou rozvíjeny promítáním dobových fotografií a plánů významných veřejných staveb a rodinných domů v Brně 19. a 20. století. Návštěvníci mají k dispozici i dvě interaktivní obrazovky s možností vyhledat si další údaje v Brněnském architektonickém manuálu a Encyklopedii dějin města Brna. Expozici doplňují i dvě filmové projekce – dobová reportáž o Výstavě soudobé kultury z roku 1928 a filmová koláž zachycující podobu Brna na počátku 20. století.


autor fotografií: MgA. Tomáš Dittrich