V lednu začnou pravidelné programy pro rodiny s dětmi

V letošním roce jsme připravili novinku pro naše malé návštěvníky – každý poslední víkend v měsíci bude vila Löw-Beer patřit rodinám s dětmi! První z pravidelných setkání Vila dětem: Továrníkem v Brně proběhne v neděli 27. ledna 2019 od 14 do 17 hodin.

V expozici Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat na děti čekají zábavné badatelské a výtvarné aktivity. Za pomoci muzejní pedagožky budou rodiče se svými ratolestmi tentokrát pátrat po tom, jaké to bylo, vést před více než 100 lety továrnu v Brně.

Číst dál...

Galerie Celnice hostí výstavu o památkové péči

Začátek roku v galerii Celnice opět patří prezentaci prací studentů architektury. Od 10. ledna do 3. února 2019 zde můžete vidět výstavu Památková péče v praxi: metody, řemesla, technologie, která představuje práce studentů Ústavu památkové péče FA VUT v Brně.

Budoucí odborníci se na konkrétních příkladech obnovy nemovitých kulturních památek seznamovali s tradičními stavebními a uměleckořemeslnými postupy i s možnostmi současných technologií. Ve svých pracích se zabývali obnovou budovy Klementina, Národního muzea v Praze, kláštera v Plasích a Mariánské Týnici.

Číst dál...

Pořad Host ve vile pokračuje i v roce 2019

První osobností pravidelného pořadu Host ve vile v roce 2019 bude teoretička a historička architektury Iveta Černá, ředitelka vily Tugendhat. Ve schodišťová hale ji přivítáme v pátek 25. ledna 2019 v 19 hodin. Večerem provází Petra Svobodová, vedoucí Vily Löw-Beer v Brně.

Čeká nás rozhovor o památkové obnově vily Tugendhat zapsané od roku 2001 na Seznam světového dědictví UNESCO, ale řeč bude i o historii a současnosti brněnské funkcionalistické architektury. Iveta Černá totiž patnáct let působila v Národním památkovém ústavu na postu garantky pro město Brno.

Číst dál...

Komentované prohlídky technického zázemí vily

Od 13. 4. 2018, pravidelně pátek až neděle v časech 10:30, 12:30 a 15:30.

Nový prohlídkový okruh návštěvníky provede dosud nepřístupnými prostory technického zázemí vily a seznámí je se zachovalými prvky unikátního systému teplovzdušného vytápění a chlazení. Tento systém nebyl sice při renovaci vily obnoven, ale do současnosti se zachovaly některé původní prvky, které jsou součástí nové trasy (např. kaloriferová komora, regulační mřížky, světlík na půdě).

Prohlídka začíná krátkou videoprojekcí ve schodišťové hale. Na 3D modelu vily názorně ukáže fungování jednotlivých dobových systémů, např. teplovzdušného vytápění, plynového vytápění krbem, temperaci světlíku či ventilaci místností. Poté si návštěvníci v doprovodu průvodce projdou některé místnosti a na místě uvidí relikty těchto systémů. Trasa vede po elegantním služebním schodišti až na půdu s proskleným střešním světlíkem.

Smyslem druhého prohlídkového okruhu je upozornit na dosud málo reflektovanou skutečnost, že Löw-Beerova (dříve Fuhrmannova) vila byla nejen na vysoké estetické úrovni, ale dosahovala značných kvalit také po technické stránce. Vilu totiž na počátku 20. století projektoval vídeňský architekt židovského původu Alexander Neumann (1861–1947), který prošel mj. školením v ateliéru známé architektonické dvojice Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. Ti se specializovali na stavbu reprezentativních divadelních a lázeňských budov, které ovšem často vyžadovaly inovativní technická řešení.

Tuto zkušenost využil Neumann i při projektování brněnského rodinného domu pro podnikatele Morize Fuhrmanna a použil zde pozoruhodný systém teplovzdušného vytápění. Po Fuhrmannově smrti prodali v roce 1913 jeho synové vilu textilnímu magnátovi Alfredu Löw-Beerovi. Nový majitel inicioval přestavbu interiéru, kterou navrhl vídeňské architekt Rudolf Baumfeld. V souvislosti s těmito stavebními úpravami bylo v polovině třicátých let ve schodišťové hale zavedeno plynové vytápění krbem.

Do současnosti se dochovalo pouze torzo původního systému vytápění a větrání (chlazení), většina prvků byla přebudována v průběhu 20. a na počátku 21. století. Původní plánová dokumentace se nedochovala, průzkum systémů byl proveden v roce 2013 převážně nedestruktivními, ale částečně i destruktivními metodami (sondy). Při rekonstrukci památkově chráněné vily v letech 2013-2014 nebyly původní rozvody využity. To však nic nemění na tom, že dům byl ve své době na vysoké technické úrovni – ostatně rodičovská vila Grety Tugendhatové mohla sloužit i jako jeden z inspiračních zdrojů technického řešení pro vilu Tugendhat.