Na konci března děti prozkoumají půdu vily Löw-Beer

Rodiny s dětmi se mohou každý měsíc těšit na originální program inspirovaný historií, architekturou či životními osudy členů rodiny Löw-Beer. V neděli 31. března 2019 budeme poznávat technické zázemí vily Löw-Beer. Čeká nás netradiční komentovaná prohlídka s různorodými úkoly a aktivitami.

Program Vila dětem: Teplo rodinného krbu je určený dětem od 6 let a trvá přibližně 40 minut. Sraz na pokladně vily ve 14.00, 15.00 a 16.00 hodin, během prohlídky se podíváme i na půdu. Místa na programu je nutné rezervovat na tel. 545 211 352.

Číst dál...

Březnovým hostem ve vile bude Miloš Štědroň

Vzácným hostem pravidelného pořadu Host ve vile bude tentokrát hudební skladatel, muzikolog a vysokoškolský pedagog Miloš Štědroň. Ve schodišťové hale Vily Löw-Beer v Brně ho přivítáme v pátek 29. 3. 2019 v 19 hodin. Přijďte strávit příjemný večer ve společnosti nepřehlédnutelné osobnosti brněnského kulturního života.

Pořad moderuje redaktorka Českého rozhlasu Brno Olga Jeřábková, která je také autorkou monografie o Miloši Štědroňovi Přijdu za poledne. Vstupenky již můžete zakoupit v předprodeji na pokladně vily Löw-Beer, rezervace na tel. 545 211 352.

Číst dál...

Design a textil očima studentů

Od 21. února do 7. dubna 2019 můžete v galerii Celnice v areálu Vily Löw-Beer v Brně navštívit výstavu nazvanou Design a textil očima studentů, která prezentuje práce studentů oboru Design interiéru a textilu na Střední škole umění a designu a Vyšší odborné škole v Brně

V prostorách výstavy proběhne 28. března v 16 hodin kreativní workshop pro děti od 12 let, kde si vyzkoušíte zajímavou textilní techniku. Absolvovat můžete také komentovanou prohlídku s kurátorkou výstavy MgA. Martinou Deissovou Víchovou, vedoucí oboru Design interiéru a textilu na SŠUD a VOŠ Brno.

Číst dál...

Komentované prohlídky technického zázemí vily

Od 13. 4. 2018, pravidelně pátek až neděle v časech 10:30, 12:30 a 15:30.

Nový prohlídkový okruh návštěvníky provede dosud nepřístupnými prostory technického zázemí vily a seznámí je se zachovalými prvky unikátního systému teplovzdušného vytápění a chlazení. Tento systém nebyl sice při renovaci vily obnoven, ale do současnosti se zachovaly některé původní prvky, které jsou součástí nové trasy (např. kaloriferová komora, regulační mřížky, světlík na půdě).

Prohlídka začíná krátkou videoprojekcí ve schodišťové hale. Na 3D modelu vily názorně ukáže fungování jednotlivých dobových systémů, např. teplovzdušného vytápění, plynového vytápění krbem, temperaci světlíku či ventilaci místností. Poté si návštěvníci v doprovodu průvodce projdou některé místnosti a na místě uvidí relikty těchto systémů. Trasa vede po elegantním služebním schodišti až na půdu s proskleným střešním světlíkem.

Smyslem druhého prohlídkového okruhu je upozornit na dosud málo reflektovanou skutečnost, že Löw-Beerova (dříve Fuhrmannova) vila byla nejen na vysoké estetické úrovni, ale dosahovala značných kvalit také po technické stránce. Vilu totiž na počátku 20. století projektoval vídeňský architekt židovského původu Alexander Neumann (1861–1947), který prošel mj. školením v ateliéru známé architektonické dvojice Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. Ti se specializovali na stavbu reprezentativních divadelních a lázeňských budov, které ovšem často vyžadovaly inovativní technická řešení.

Tuto zkušenost využil Neumann i při projektování brněnského rodinného domu pro podnikatele Morize Fuhrmanna a použil zde pozoruhodný systém teplovzdušného vytápění. Po Fuhrmannově smrti prodali v roce 1913 jeho synové vilu textilnímu magnátovi Alfredu Löw-Beerovi. Nový majitel inicioval přestavbu interiéru, kterou navrhl vídeňské architekt Rudolf Baumfeld. V souvislosti s těmito stavebními úpravami bylo v polovině třicátých let ve schodišťové hale zavedeno plynové vytápění krbem.

Do současnosti se dochovalo pouze torzo původního systému vytápění a větrání (chlazení), většina prvků byla přebudována v průběhu 20. a na počátku 21. století. Původní plánová dokumentace se nedochovala, průzkum systémů byl proveden v roce 2013 převážně nedestruktivními, ale částečně i destruktivními metodami (sondy). Při rekonstrukci památkově chráněné vily v letech 2013-2014 nebyly původní rozvody využity. To však nic nemění na tom, že dům byl ve své době na vysoké technické úrovni – ostatně rodičovská vila Grety Tugendhatové mohla sloužit i jako jeden z inspiračních zdrojů technického řešení pro vilu Tugendhat.