Vila dětem: Auta Löw-Beerů

Oblíbené programy pro rodiče s dětmi Vila dětem inspirované historií, architekturou či životními osudy členů rodiny Löw-Beer pokračují! Přijďte do Vily Löw-Beer v Brně v neděli 28. června 2020. Těšit se můžete na pátrání i vyrábění ve schodišťové hale a v zahradě.

Máte pocit, že už víte o rodině Löw-Beerů vše? Nebojte se, ještě vás zvládneme překvapit! Začátky programu jsou na pokladně ve 13:30 a v 15:30 hodin, doba trvání programu je cca 50 minut. Akce je vhodná pro děti od 7 let. Rezervujte si prosím místo na tel. 544 544 208.

Číst dál...

V neděli 17. května je vstup do vily zdarma

Mezinárodní den muzeí se od roku 1977 připomíná vždy 18. května. Protože toto datum letos připadá na pondělí, kdy máme zavřeno, oslavíme muzejní svátek společně už v neděli 17. května volným vstupem. Přijďte si prohlédnout stálou expozici Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat, odpočiňte si v naší klidné zahradě a stavte se na kávu do Café Löw-Beer.

V neděli 17. května bude volný vstup také na dalších pobočkách Muzea Brněnska, můžete se vydat na výlet do Památníku Mohyla míru, Muzea ve Šlapanicích, Památníku písemnictví na Moravě nebo Podhoráckého muzea. Muzeum v Ivančicích nabídne volný vstup na aktuální výstavu Vítej, nevěsto milá... v úterý 19. května.

Číst dál...

Hledáme pamětníky Domova mládeže

Na ulici Drobného 22 (dříve vila Fuhrmann, dnes vila Löw-Beer) fungoval mezi lety 1954 až 2012 Domov mládeže. Za 58 let existence prošly jeho dveřmi stovky mladých slečen a chlapců. Podělte se i o své vzpomínky v probíhajícím orálním výzkumu Vily Löw-Beer v Brně.

Co znamenalo pro secesní vilu zřízení školského zařízení? Jaká pravidla byla na internátu nastavena? Jak ve vile plynul život napříč desetiletími? Odpovědi nejen na tyto otázky přinese výzkum o každodenním životě v Domově mládeže, který v současné době probíhá pod vedením historičky Jany Černé.

Číst dál...

Komentované prohlídky technického zázemí vily

Od 13. 4. 2018, pravidelně sobota a neděle v časech 10:30 a 14:30.

Prohlídkový okruh návštěvníky provede dosud nepřístupnými prostory technického zázemí vily a seznámí je se zachovalými prvky unikátního systému teplovzdušného vytápění a chlazení. Tento systém nebyl sice při renovaci vily obnoven, ale do současnosti se zachovaly některé původní prvky, které jsou součástí nové trasy (např. kaloriferová komora, regulační mřížky, světlík na půdě).

Prohlídka začíná krátkou videoprojekcí ve schodišťové hale. Na 3D modelu vily názorně ukáže fungování jednotlivých dobových systémů, např. teplovzdušného vytápění, plynového vytápění krbem, temperaci světlíku či ventilaci místností. Poté si návštěvníci v doprovodu průvodce projdou některé místnosti a na místě uvidí relikty těchto systémů. Trasa vede po elegantním služebním schodišti až na půdu s proskleným střešním světlíkem.

Smyslem druhého prohlídkového okruhu je upozornit na dosud málo reflektovanou skutečnost, že Löw-Beerova (dříve Fuhrmannova) vila byla nejen na vysoké estetické úrovni, ale dosahovala značných kvalit také po technické stránce. Vilu totiž na počátku 20. století projektoval vídeňský architekt židovského původu Alexander Neumann (1861–1947), který prošel mj. školením v ateliéru známé architektonické dvojice Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. Ti se specializovali na stavbu reprezentativních divadelních a lázeňských budov, které ovšem často vyžadovaly inovativní technická řešení.

Tuto zkušenost využil Neumann i při projektování brněnského rodinného domu pro podnikatele Morize Fuhrmanna a použil zde pozoruhodný systém teplovzdušného vytápění. Po Fuhrmannově smrti prodali v roce 1913 jeho synové vilu textilnímu magnátovi Alfredu Löw-Beerovi. Nový majitel inicioval přestavbu interiéru, kterou navrhl vídeňské architekt Rudolf Baumfeld. V souvislosti s těmito stavebními úpravami bylo v polovině třicátých let ve schodišťové hale zavedeno plynové vytápění krbem.

Do současnosti se dochovalo pouze torzo původního systému vytápění a větrání (chlazení), většina prvků byla přebudována v průběhu 20. a na počátku 21. století. Původní plánová dokumentace se nedochovala, průzkum systémů byl proveden v roce 2013 převážně nedestruktivními, ale částečně i destruktivními metodami (sondy). Při rekonstrukci památkově chráněné vily v letech 2013-2014 nebyly původní rozvody využity. To však nic nemění na tom, že dům byl ve své době na vysoké technické úrovni – ostatně rodičovská vila Grety Tugendhatové mohla sloužit i jako jeden z inspiračních zdrojů technického řešení pro vilu Tugendhat.