Koncert židovské hudby v podání souboru HaChucpa

Brünner klezmer, písně v jidiš a hebrejštině v podání HaChucpa 9. září 2020 v 18.00 poprvé ve Vile Löw-Beer v Brně! Soubor HaChucpa patří mezi nejlepší tuzemské interprety židovské a zejména klezmer hudby. Vznikl v Brně v roce 1997 při HaDivadle s cílem autenticky oživit a prezentovat publiku židovskou hudbu, jidiš a hebrejské písně a především klezmer.

Koncert se koná u příležitosti zahájení výstavy fotografií Marka Goldberga TVÁŘE IZRAELE, která bude v galerii Celnice k vidění do 27. září 2020. Vstupenky na koncert si můžete rezervovat na pokladně vily na tel. 544 544 208 (út–ne 10.00–18.00).

Číst dál...

Kino Art se vrací do zahrady vily Löw-Beer

Vytáhněte ze skříně vaši oblíbenou letňákovou deku a vyveďte ji na zahradu Vily Löw-Beer v Brně! Po celé prázdniny bude opět hostit projekce letního kina v režii Kina Art. Můžete se těšit na pečlivě vybrané filmové hity promítané pod hvězdnou oblohou v kouzelné zahradě, která je od června spojena turniketem se sousední zahradou vily Tugendhat.

Program letního kina nabídne populární divácké hity jako Vlastníci nebo Tenkrát v Hollywoodu, oscarový snímek Parazit i nejvíce navštěvovaný český dokument V síti. Promítání začne už 26. června 2020 americkou filmovou klasikou Zpívání v dešti. Před projekcí můžete zkusit Audiovíz – filmový kvíz sestavený z audio ukázek.

Číst dál...

Galerie Celnice hostí výstavu fotografií Kurta Bardoše

Výstava Než se vše změnilo představí dílo amatérského fotografa Kurta Bardoše (1914‒1945) z brněnské židovské rodiny, jehož životní příběh skončil v koncentračním táboře Dachau. Snímky pořízené na přelomu 30. a 40. let odráží klasické trendy meziválečné fotografie a téměř zázračně přežily dramatické zvraty 20. století.

Galerie Celnice hostí výstavu připravenou s brněnskou pobočkou Židovského muzea v Praze až do 6. září 2020. Galerie je volně přístupná denně kromě pondělí v čase 10 až 18 hodin. Ve středu 2. září 2020 v 17 hodin se můžete zúčastnit komentované prohlídky výstavy.

Číst dál...

Komentované prohlídky technického zázemí vily

Od 13. 4. 2018, pravidelně sobota a neděle v časech 10:30 a 14:30.

Prohlídkový okruh návštěvníky provede dosud nepřístupnými prostory technického zázemí vily a seznámí je se zachovalými prvky unikátního systému teplovzdušného vytápění a chlazení. Tento systém nebyl sice při renovaci vily obnoven, ale do současnosti se zachovaly některé původní prvky, které jsou součástí nové trasy (např. kaloriferová komora, regulační mřížky, světlík na půdě).

Prohlídka začíná krátkou videoprojekcí ve schodišťové hale. Na 3D modelu vily názorně ukáže fungování jednotlivých dobových systémů, např. teplovzdušného vytápění, plynového vytápění krbem, temperaci světlíku či ventilaci místností. Poté si návštěvníci v doprovodu průvodce projdou některé místnosti a na místě uvidí relikty těchto systémů. Trasa vede po elegantním služebním schodišti až na půdu s proskleným střešním světlíkem.

Smyslem druhého prohlídkového okruhu je upozornit na dosud málo reflektovanou skutečnost, že Löw-Beerova (dříve Fuhrmannova) vila byla nejen na vysoké estetické úrovni, ale dosahovala značných kvalit také po technické stránce. Vilu totiž na počátku 20. století projektoval vídeňský architekt židovského původu Alexander Neumann (1861–1947), který prošel mj. školením v ateliéru známé architektonické dvojice Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. Ti se specializovali na stavbu reprezentativních divadelních a lázeňských budov, které ovšem často vyžadovaly inovativní technická řešení.

Tuto zkušenost využil Neumann i při projektování brněnského rodinného domu pro podnikatele Morize Fuhrmanna a použil zde pozoruhodný systém teplovzdušného vytápění. Po Fuhrmannově smrti prodali v roce 1913 jeho synové vilu textilnímu magnátovi Alfredu Löw-Beerovi. Nový majitel inicioval přestavbu interiéru, kterou navrhl vídeňské architekt Rudolf Baumfeld. V souvislosti s těmito stavebními úpravami bylo v polovině třicátých let ve schodišťové hale zavedeno plynové vytápění krbem.

Do současnosti se dochovalo pouze torzo původního systému vytápění a větrání (chlazení), většina prvků byla přebudována v průběhu 20. a na počátku 21. století. Původní plánová dokumentace se nedochovala, průzkum systémů byl proveden v roce 2013 převážně nedestruktivními, ale částečně i destruktivními metodami (sondy). Při rekonstrukci památkově chráněné vily v letech 2013-2014 nebyly původní rozvody využity. To však nic nemění na tom, že dům byl ve své době na vysoké technické úrovni – ostatně rodičovská vila Grety Tugendhatové mohla sloužit i jako jeden z inspiračních zdrojů technického řešení pro vilu Tugendhat.