Pozvánky

Dvoudenní odborná konference ve vile Löw-Beer. Vydejte se s námi opět do Laboratoře muzejního vizuálna! Tentokrát společně prozkoumáme otázku identity muzea. Co všechno ji tvoří? Jak na ní pracovat i s malým budgetem? A jak se vyrovnat s tím, když má muzeum více poboček s různými identitami? Těšte se na inspirativní přednášky, workshopy, neformální setkávání, společné kreování a inspirativní speakery.

Za konferenci zaplatíte na místě při prezenci 500 Kč/dva dny, 300 Kč/jeden den a zajistíte si tak účast, kávu a drobné občerstvení. 

Přihlašovat se můžete do 26.10.2025, kapacita akce je však omezená. Přihlásit se můžete zde.

Sledujte, jak se vše chystá můžete i na instagramu. i na facebooku.

Česká kytarová společnost zve na koncert s názvem Prolínání hudby orientu a klasiky, který se uskuteční ve čtvrtek 16. října 2025 od 19:30 ve Ville Löw–Beer v Brně. Ojedinělý hudební večer nabídne virtuózní spojení orientálního folkloru a klasické hudby v podání dua Bobby Rootveld a Sanna van Elst z Německa a Holandska.

Program koncertu představí unikátní mix orientálních a klasických skladeb. V hudebním „tavícím kotli“ se s virtuozitou, melancholií i nadhledem propojí žánry, které na první pohled nemají mnoho společného. Duo Rootveld & van Elst, které tvoří zobcové flétny, zpěv, perkuse a kytara, za posledních 22 let odehrálo více než 2000 koncertů ve více než 35 zemích světa.

Brněnské publikum se může těšit na orientálně laděnou hudbu inspirovanou chasidskými tanci a klezmerem, ale i na klasické skladby Mozarta, Paganiniho, Montiho a další. Zazní také cirkusově laděná skladba Carla Domeniconiho z Turecka. 

Koncert se koná ve čtvrtek 16. října 2025 od 19:30 ve Ville Löw–Beer, Drobného 22, Brno. Vstupenky je možné zakoupit na tomto odkazu: zde. Cena vstupu je 200,- Kč

Poznejte s námi příběhy slavných vil při komentované prohlídce brněnské čtvrti Černá Pole.

• Cena 70,- Kč
• Délka vycházky 1,5 hod. 
• Čas začátku 10:30 a 14:30
• Rezervace není nutná, vzhledem k omezené kapacitě však vhodná.

Při vycházce se seznámíme s historií lokality a zejména s vybranými významnými stavbami i osudy jejich majitelů. Zastavíme se tak před domem Karla Kaisera od architekta Josefa Arnolda, první vilou, která byla postavena v této lokalitě. Poznáme vlastní vilu Josefa Arnolda, dále budou následovat vily brněnského politika a advokáta Karla Giskry, honosný dům ředitele reálného gymnázia v Husovicích Ondřeje Brandstättera, moderní vila brněnského továrníka Paula Himmelreicha a neopomeneme také ikonické vily Löw-Beer a Tugendhat. Po absolvování procházky vás srdečně zveme do naší kavárny Café Löw-Beer, kterou najdete v zahradě vily. 

Procházku povede historik Daniel Černohorský. 

Procházka se ve sobotu odehraje ve dvou časech a to v 10:30 a ve 14:30. Délka procházky je cca 1,5 hodiny. Sraz v daný čas je vždy před Vilou Löw-Beer, Drobného 22.

Kapacita max. 30 osob

Rezervace: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 607 089 968

Zveme vás na komentovanou prohlídku výstavy Humor bez legrace, kterou vás osobně provede historička a autorka výstavy Jana Černá. Dozvíte se nejen podrobnosti o vzniku expozice, ale také historické souvislosti a zajímavosti, které se do popisků nevešly.

Začátek akce je v 15 hodin. Vstup je zdarma, nutná je předchozí rezervace a to na pokladně vily (osobně, mailem, telefonicky).

Nenechte si ujít příležitost projít výstavou s odborným výkladem!

Srdečně vás zveme na výstavu s názvem Nansenovy děti. Výstava mapuje osudy čtyř desítek československých děti, které díky organizaci Nansenhjelpen našly v době druhé světové války útočiště v Norsku. Výstavu naleznete v zahradě Vila Löw-Beer a je přístupná zdarma.

K vidění do 31. 10. 2025. Více zde

Nová výstava ve Vile Löw-Beer v Brně se zaměřuje na vizuální projevy antisemitismu v socialistických karikaturách. Představí soubor kreslených vtipů a ilustrací z humoristických časopisů, které vycházely v Československu a Sovětském svazu.

Kromě historických karikatur ukáže i současné snímky kolující na sociálních sítích. Demonstruje tak, že stereotypy a předsudky vůči Židům jsou v našem veřejném prostoru stále přítomné.

Výstava Humor bez legrace je výsledkem více než ročního výzkumu zaměřeného na antisemitské karikatury v československém i sovětském tisku mezi lety 1948 a 1989. Mapuje, jak se antisemitismus v socialistickém Československu vyvíjel, jaké měl znaky.

„Výstava je pro diváky příležitostí zamyslet se nad tím, jakým způsobem byl v době socialismu tvořen veřejný obraz židovského národa, a jaké důsledky může mít zneužívání humoru pro šíření nenávisti,“ říká autorka výstavy historička Jana Černá.

Některé karikatury z časopisů Dikobraz, Roháč (Československo) nebo Krokodýl (SSSR) mohou na první pohled působit jako běžný humor. Při bližším zkoumání však návštěvníci poznají, že nešlo o satirickou kritiku, ale o záměrné využití hluboce zakořeněných stereotypů a předsudků vůči židovské komunitě.

Karikatury se často stávaly nástrojem propagandy a manipulace socialistického režimu. Tyto trendy však přetrvávají i v současné době, jak dokazují vybrané snímky ze sociálních sítí, s nimiž mohou lidé historické obrázky porovnat.

Vystaveno je 227 historických karikatur a 87 současných. Každé z výstavních místností dominuje socha zvířete inspirovaná antisemitskými kresbami. Návštěvníci se postupně setkají s krysou, pavoukem a chobotnicí, které vytvořila výtvarnice a scénografka Milena Dubšíková.

Každoroční statistiky projevů antisemitismu vykazují znepokojivý vzestup. V loňském roce u nás bylo Federací židovských obcí v ČR zaznamenáno 4328 antisemitských incidentů, což představuje 90% nárůst oproti roku 2022.

Srdečně Vás zveme na výstavu nazvanou František Petrák: Paradisus. Výstavu najdete v interiéru Vily Löw-Beer a lze ji navštívit v čase otevírací doby vily. 

Malíř František Petrák představuje cyklus obrazů Paradisus. Hlavním zájmem Františka Petráka byl vždy vztah forem a barev v ploše, který řeší v rozsáhlých tematických cyklech. Motivy v nich abstrahuje do rozvětvených barevně kontrastních tvarů. Aktuální cyklus rozměrných pláten Paradisus variuje starozákonní téma rajské zahrady coby místa, kde panoval soulad mezi Bohem, prvními lidmi a všemi živými tvory. Prostor vily obklopené zahradou dodává tomuto tématu zvláštní blízkost a naléhavost.