Löw-Beerové

Rodina významných průmyslníků ve vlnařství a cukrovarnictví Löw-Beerů pochází z Boskovic. K roku 1795 je v domě č. 9 (dnes Traplova ul. 12) jako majitel zapsán Judas Löw Beer (1724?-1800?). Jeho vnuk Moses Löw-Beer (1794-1851?) se stal nájemcem palírny v boskovickém ghettu a získal tak potřebný kapitál k založení továrny na spřádání vlny ve Svitávce. Jeho syn Max Löw-Beer (1829-1887) významně rozšířil otcův textilní podnik ve Svitávce a dále expandoval do Brna (továrna na dnešní Čechyňské ul. 14) a pruské Zaháně. V roce 1870 založil cukrovar v Záhorské Vsi na Slovensku (dříve Ungereiden v Uhrách).

Jeho synové Rudolf, Alfred a Benno se stali společníky ve firmě „Moses Löw-Beer“, která byla jednou z největších v habsburské monarchii. Kromě vlnařství a cukrovarnictví se firma zabývala i lihovarnictvím (lihovar v obci Markthof v Dolních Rakousích).

Alfred Löw-Beer (1872-1939) byl mj. jako významný průmyslník viceprezidentem Woll-Industriellen-Verein Mährens v Brně. Architekt Josef Nebehosteny postavil v roce 1906 pro jeho rodinu ve Svitávce tzv. malou Löw-Beerovu vilu, nicméně Alfred koupil v Brně v roce 1913 v Černých Polích vilu Moritze Fuhrmanna. S manželkou Marianou, rozenou Wiedmannovou, měl tři děti – Maxe, Gretu a Hanse. Většina rodiny uprchla v roce 1939 před nacistickým terorem do Velké Británie, ale Alfred ještě zůstal v okupovaném Československu, aby zachránil co nejvíce z rodinného majetku. O Velikonocích 1939 zemřel na útěku za nejasných okolností a jeho mrtvé tělo bylo nalezeno na železniční trati u Stříbra (okr. Tachov). V současnosti žijí potomci této významné židovské podnikatelské rodiny na mnoha místech v Evropě a USA.